My ženy hledáme svého pána dokonalého, sníme o princi na bílém koni, přičemž nevěnujeme pozornost slušným mužem, kteří o nás jeví zájem. Je to problém absence dobrých mužů nebo našich přehnaných očekávání?
Znám mnoho žen a mám mnohé kamarádky po třicítce, které jsou bez muže. Že prý čekají na toho správného. Ptám se, jaký muž je podle nich ten správný. Odpovědi se sice různí, ale jejich podstata je stejná.
Chtějí krásného, atletického muže, který bude inteligentní, vtipný a šarmantní. Řeknete si, že není na tom nic špatného? Hm, nejsem si úplně jistá. Právě v tomto tvrzení vidím hned dva problémy.
Muž musí být dokonalý, já nemusím
První problém, který popíši, možná urazí mnohé ženy – ale dámy, někdo vám pravdu říct musí. Abych byla přesná, vadí mi, že ženy jsou při výběru partnera povrchní, ale pokud někdo tu povrchnost otočí směrem k nim, je špatně. Vybuchnou a vyrukují s feminismem, body positivity a bůhví čím ještě. Ale použít to na chlapy?
To se může. Mé kámošky mám ráda, ale odmítání všech chlapů, kteří nesplňují danou úroveň krásy či zajímavosti, mně osobně připadá hloupé. Zejména v tom případě, kdy se ty moje milované hospodyňku také nevypadají jako modelky. Některé jsou hubené, mají normální postavu, jiné jsou oblejší, mají chloupky na obličeji, strie, celulitidu, vyrážky … To by samozřejmě nebyl problém, protože každá z nás je svým způsobem krásná.
Ale chtít od chlapa aby byl dokonalý? Odmítat všechny, kteří nejsou dostatečně krásní? Skutečně se to stále děje, a já sice chápu, že některé dámy se raději esteticky kochají nějakým polobohem, ale trochu realistického pohledu neuškodí. Podstatný je přece charakter, šarm, laskavost. Pokud hledáme jen krásného muže a přitom své měřítko nepoužijeme i na sebe, něco není úplně v pořádku.
Kéž jsem poznala takového muže jako jsi ty!
Další problém vídám také všude kolem sebe. Bydlela jsem se ženou, o kterou projevil zájem jeden muž. Pocházel z dobré rodiny, slušný, milý, vtipný, vyznal se v mnoha věcech, inteligentní, zcestovalý. Moje spolubydlící byla z toho mírně vykolejen, říkala mi, že neví, zda si má sním začít nebo má čekat na „někoho krásnějšího“ (doslova cituji). Připadalo mi to děsivé – slušný muž a ona řeší jen to, že nevypadá jako Jason Momoa?
Nebyl to první ani poslední případ. Bývalá kolegyně si vyšla s mužem, který jí otevřel dveře, zaplatil za večeři, při večerní procházce jí oblékl své sako, při rozloučení políbil ruku. Neozvala se mu, protože nebyl esteticky krásný. Abych završila své zkušenosti, vzpomenu také známou, která muže poslala k vodě jen proto, že její otvíral dveře na autě.
A já se ptám – ženy, jste v pořádku? Ještě jednou mi některá z vás řekne, že slušní muži vymřeli, vysmejem vás. Tento problém, toto čekání na pana dokonalého, a odmítání slušných chlapů, je přesně ten případ, kdy nerozumím, co se běžné ženě odehrává v hlavě.
FOTOGALERIE
Staňte se nejlepší verzí sebe samé, foto: fashion, coffee, style
Zdroj: Profimedia
Splňujete také požadavky, jaké nastavujete mužem?
Abych byla přesná, moje přítelkyně si udělali názor ještě předtím, než by muže poznali. Toto byl vysloveně dojem, který si udělali okamžitě a muži ani nedali šanci. Nemluvím o případech, kdy jste si párkrát vyšli a nevyšlo to. To je zcela v pořádku. Ale odsoudit chlapa jen proto, že nesplňuje vymyšlené fyzické předpoklady? Nevím, nevím.
Ženy se příliš zaměřují na to, aby našli muže, který splňuje jejich požadavky – aby byl takový a onaký, krásný. Ale zaměřuje se některá na sebe? Hledáte sice dokonalého partnera, ale jste vy dokonalá partnerka? Splňujete také ty hodnoty a požadavky, jaké nastavujete i potenciálním partnerem?
Realitu, v jaké žijeme, si tvoříme sami
Jsem zastánkyní filozofie, že v první řadě musíme pracovat na sobě. Vše začíná a končí u nás, od nás se odvíjí realita světa, v jakém žijeme. Chceš změnit svět? Tak nevykrikuj do světa, aby se změnil, zejména pokud to ty sám nedokážeš. Totéž platí i ve vztazích.
Je velmi jednoduché obvinit partnera, že vás naštval (je jedno čím), než se zeptat sebe samé, proč vás to štve. Vy jste zodpovědná za váš vnitřní stav, vnitřní prožívání. Jste naštvaná neboť vás před přáteli zesměšnil? Místo toho, abyste ofučali, zamyslete se jestli nemáte problém se sebevědomím – a to řešte.
Jste si tak nejistá sebou, že vás vykolejí ledajaká poznámka ve společnosti na vaši osobu (a nyní je zcela nepodstatné, zda byla nevinná, vtipná nebo nevhodná). Podstata je jasná – pokud neumíme zvládnout a pochopit sebe, jak chceme zvládnout větší celek jako partnerství / rodinu / komunitu / svět?
Vše, co nás irituje na jiných je cesta k sebepoznání
Vím, že provedení odpovědnosti za vlastní činy se nyní nenosí. Obviňujeme ostatních. Vždy.
